Vedoucí bordelu Červená lucerna
Nelze ji přehlédnout. Stejně jako Červená lucerna dostává svému jménu díky červenému ozáření vnitřních prostor, tak dostává i Hilda svému přízvisku „smaragdová lejdy.“ V prostorech podniku, kterými se linou příjemné a tklivé tóny a jehož osvětlení nenásilně podporuje milostnou atmosféru, se nachází bohatě zdobené a nanejvýš pohodlné křeslo, v němž dlí Hilda. Je oblečena v dlouhé zelené šaty z brokátu s hlubokým výstřihem, zdobené zlatým vyšíváním tolik lahodící oku pozorovatele. Na šaty jsou též umně přišity další ozdoby, zlato, stříbro, drahé kameny, vše dokonale zapadá do sebe a vytváří tak ohromující pocit dokonalé složitosti a uchvacující krásy. Hilda si pod šaty navléká korzet, který jí zeštíhluje a prohlubuje tak křivky jejího, již postaršího těla. Ne nadarmo se říká, že šaty dělají člověka. Na hrdle nosí náhrdelník se třemi vybroušenými smaragdy, další zářivý důkaz šarmantní krásy. Jako by dokonalost drahokamů prohlubovala a zvýrazňovala rysy samotné Hildy a ještě umocňovala vznešenou důstojnost, s jakou tato královna svého podniku vystupuje. (náhrdelník je kouzelný předmět, který svému nositeli dovává auru důstojnosti a krásy) Náhrdelník, ač překrásný a jedinečný, přesto nepřehlušuje skvostnost ostatních šperků, které má Hilda na sobě, naopak, jen uvážlivě zapadá a podporuje celkovou zdobnost smaragdového vzhledu této dámy. Dotknout se její ruky s prsteny znamená po krátkou chvíli držet tu nejdražší ruku v celém Sirilu. Je zjevné, že na vzhledu jí záleží velmi. Dokazuje to také svým výrazným líčením tváře. Mívá zelené oční stíny a výrazné rudé rty, to vše doplněno objemným účesem. Ten je zajištěn blond kudrnatou parukou. V její přítomnosti je možno vždy zachytit příjemnou vůni, kterou odvívá svým vějířem s motivem mořského orla.
V červeně ozářených prostorech Lucerny je Hilda, se svým ostře kontrastním zeleným ošacením, tou nejvýraznější postavou. Každý, kdo vstoupí, okamžitě pozná, kdo je zde tou figurou, která má vše na starosti a především, která vše drží pevně v rukou.
Červená lucerna ovšem není jen místem, kde si lze zpříjemnit dlouhou chvíli ve společnosti krásných dívek. Díky vysoké návštěvnosti a kvalitě služeb se z Lucerny stal ještě podnik, který je možno využít jako významné těžiště informací. Je to důvod, proč byla správou zařízení pověřena právě Hilda. Z jejího chování a vyjadřování je jasné, že se vždy pohybovala ve vyšších kruzích společnosti, kde ovšem nezastávala jen funkci přední dámy, měla mnohem více tváří, mezi ty ukrývané patřila především špionážní činnost a vždy pracovala jako informační činitel. Protože bordel patří jednomu z rodů, je Hilda jedním z es, které se na Sirilském herním stole vyskytují. I když se může zdát, že Siril je sám o sobě podsvětím, má i on své podsvětí a Hilda je jednou z jeho nejvýraznějších postav. Tato stará dáma má velkou moc a uvnitř Lucerny rozehrává a udržuje své vlastní hry.
Pokud postavy přestane bavit uplácení úředníků, nenápadné vysedávání v hospodách či brodění se ve špíně chudinských čtvrtí, mohou pro získání informací navštívit právě Lucernu. K užitku zde náhle přichází diplomacie a vybrané chování, pečlivě zvážená slova a hlavně etiketa. Tato možnost nemusí hned každého zaujmout, nehledě na to, že trpělivost je při jednání s Hildou na místě. Není možné přijít za ní přímo a vyžadovat informace. Kontakt s ní může postavám zajistit některá z kurtizán, ale vždy platí, že jejich požadavek se vyřizuje, což může trvat delší dobu. Po tu chvíli se samozřejmě žadatel zdržuje v Lucerně a bylo by nezdvořilé nevyužít vymožeností podniku. V době čekání se Hilda dozvídá o žadateli další informace, takže na setkání je patřičně připravena a ví, co po ní dotyčný může vyžadovat a naopak co ona může vyžadovat na oplátku za své dobré rady, lépe řečeno, má vždy navrch. Odejít v čekací době je považováno za krajně nezdvořilé jednání, snad dokonce za pokus o urážku, poté by postavám trvalo dlouho, než by dokázaly zpět získat alespoň nějakou důvěru madam Hildy.
Před samotným jednáním s Hildou je přeci jen dobré si zjistit, jak takový hovor chodí. Tyto informace se mohou postavy opět dozvědět od místních dívek v době, kdy čekají na vyřízení svého požadavku. Postavy musí dodržovat jistý odstup od Hildina křesla, o to se ostatně stará plešoun Ben. Hodnotný dárek a úvodní slova obdivu jsou samozřejmostí, přinejmenším pro první setkání. Hilda si za všech okolností počíná jako pravá dáma - zaujatě poslouchá mluvčího, ovíjí se vějířem, jemnými posunky, úsměvem, naznačuje přízeň, ona si na rozdíl od žadatele může dovolit ho přerušit, vždy však s grácií jí vlastní, jen letmým pohybem ruky. Jedná-li se o závažnější přečin, nechce-li například mluvčí ustat ve své prosbě, včleňuje se do hovoru plešoun Ben, který rázně kohokoliv usměrní v jeho postavení.
Mluvit s Hildou navíc není přesný termín. Je to součástí její hry. Přeje-li si žadateli něco říci, je v jejím okolí několik dívek, které na daný signál přistupují ke křeslu, nejprve vyslechnou soukromě Hildu a poté předstoupí před žadatele, aby mu vzkaz předaly ústně. Všechny dívky jsou obratnými řečnicemi a každá má svou „úroveň“, s kým a jak jednat. Postavy si tak mohou uvědomovat postup, který u Hildy prodělávají. Postupně by mohly postavy být schopny mluvit s Hildou dokonce osobně. Dobré ještě podotknout, že prvním, kdo bude s postavám vyřizovat vzkazy, bude pravděpodobně Ben. Taktéž by postavy neměly zapomínat, že Lucerna je královstvím, kde vládne Hilda, tedy co řekne, je vždy definitivní. Má-li pocit, že hovor odbočil někam, kam se nechtěla dostat, nebo kde potřebuje své informace upřesnit, s drobnou omluvou hovor rychle ukončí, což musí všichni respektovat, jinak situaci opět řeší Ben a žadatel se ocitá opět na začátku.
Informace vždy něco stojí a žadatel se o ně musí zasloužit. Dokáže-li okouzlit Hildu už svým vystupováním, nebo dárkem (nebo obojím), může některé informace získat okamžitě, ale jinak jednání s Hildou může skončit oznámením, že si žádost promyslí. V následujících dnech poté může někdo postavy najmout k nějakému úkolu a splní-li jej, obdrží od Hildy opět vzkaz, ve kterém jim oznámí, že jejich žádost zvážila a může se s nimi opět vidět. Postavy takto mohou získat různé drobné a později i větší úkoly od Hildy, ale samotné získávání informací je poměrně složitá záležitost od samého počátku - stačí jediný chybný krok a nedozvědí se nic. Je ale také pravdou, že informace, které mohou postavy získat v Lucerně jsou ty nejkvalitnější. (aneb po zasloužené práci, zasloužená odměna)
V Červené lucerně vždy zaujímá své pohodlné křeslo poblíž baru a kolem ní se neustále pohybuje její věrný ochránce plešoun Ben.