Exil
Ze všech tří částí mimo hradby města je právě tato tou nejnuznější. Povrch země je kamenitý, pustý, o chatrčích se lidem skutečně už jen zdá. Přežít tu je z dlouhodobého hlediska takřka nemožné, hlídky tu nechodí skoro vůbec, když se někdo pokouší zavést si tu rybářskou živnost, je poměrně brzy zmasakrován nebo okraden hromadou vyhoštěnců. Zde už se skutečně nežije, tady se jen umírá. Mnozí mohou mluvit o štěstí, že je strážní nesebrali a nehodili do Zapovězené čtvrti, čímž se mnozí baví, ale co je lepší – zemřít pomalu bídou, s malou, mizivou šancí, že se něco změní, nebo zemřít rychle pod drápy koček či krutých stráží?
