U useknuté hnáty

V úzké uličce stojí dřevěná budova, která má svá nejlepší léta už zjevně za sebou. Nad pevnými dubovými dveřmi se houpe oprýskaný vývěsní štít s obrázkem zakrvácené useknuté ruky. Vedle dveří v noci hoří stará olejová lampa, kterou si ani ve zdejších podmínkách neodváží odnést. Okna vedle dveří jsou zašlá a sotva průsvitná, co se děje za nimi lze odhadovat jen podle hluku.

Vevnitř podnik nevypadá o moc lépe. Podél jedné stěny se táhne barový pult, za kterým postává holohlavý, hubený stařík. V zadním rohu je velké kamenné ohniště, ve kterém skomírají drobné plameny. Nad ním bývá zavěšen kotlík s nevábně vyhlížející tekutinou. Po místnosti je rozmístěno několik stolů a lavic, všechny zřejmě už zažily lepší časy. Nábytek je rozvrzaný a pohromadě drží už jen silou vůle. Podlaha je špinavá, plná skvrn od piva a plivanců. V koutech mají svá doupata pavouci, pavučiny si zvelebují nerušeně nejspíš už celé roky. Místnost osvětlují mihotavé plameny loučí a kahanů, které zhoršují už tak špatný vzduch.

Čepuje se zde světlé, slabé pivo a víno nevalné kvality. Na rozdíl od místnosti jsou korbele až překvapivě čisté a hostinský dává vždy poctivou míru. V polici za pultem má i několik lahví s pálenkami, zejména proslulou Nušaigalamovou. S jídlem je to mnohem horší, Mortuse vaření nebaví a kuchaře se mu zaměstnat nechce. V kotlíku nad ohněm se obvykle hřeje nějaká polévka, někdy třeba i několik dní. Místní by zde nikdy nejedli, ale návštěvník občas takovou chybu udělá. K polévce Mortus přidá i kus tvrdého, občas nazelenalého chleba.

Ruka – Ikona podniku, magická, levitující ruka, useknutá v zápěstí. Drobná, elegantní a vždy pečlivě upravená, vypadá jako by patřila nějaké mladé, bohaté ženě. Vždy má pečlivě červeně nalakované nehty, práce v hospodě se na ní nijak nepodepisuje. Okolní špína jako by se jí netýkala, jen si poletuje vzduchem a doručuje objednávky. S korbely piva zachází s překvapivou silou a obratností. Ačkoliv vypadá něžně, dokáže si poradit i s nechtěným návštěvníkem nezřídka je vidět jak někoho vynáší (ne-li vyhazuje) ze dveří a místní přísahají, že obzvlášť nebezpečné výtržníky dokázala uškrtit.

Mortus – Zdejší hostinský, pohublý, holohlavý stařík. Obvykle postává za pultem, nalévá pivo a komanduje odsud svoji Ruku. Na sobě má navlečenou umolousanou zástěru, kazajku a kalhoty neurčité barvy. Na otázky odpovídá úsečně, často neurčitě a v hádankách, na své návštěvníky se dívá svrchu.. Přesto má v lokále obvykle plno, místní dokáží ocenit relativní bezpečí zdejšího podniku. Objednávky plní bez nejmenšího zaváhání a často i s předstihem – málokdo by v něm poznal jednoho z nejlepších telepatů ve městě. Dokáže číst v myslích návštěvníků, zjistit co si přejí nebo jen předejít rvačkám a nepříjemnostem. Podobné věci ve svém podniku rozhodně nestrpí. Díky této schopnosti má velký přehled o veškerém dění ve městě, o své poznatky se ale dělí jen velmi nerad. Ačkoliv to tak nevypadá, je Useknutá hnáta nejklidnějším podnikem ve městě. Mortus dbá na nerušený klid svých štamgastů a nějaké rvačky nepřipouští. V případě potřeby zasáhne ruka, pod barovým pultem je ale připraven i pořádný obušek a kvalitní mongský samostříl.

    Od štamgastů lze vyslechnout nespočet historek o jeho původu a schopnostech. Těžko říct, která je pravdivá, některé jsou opravdu divoké. Mortus má být mocným mágem, vykázaným za své hrůzné činy ze své země, vzdáleného mýtického města Celephere. Mortus byl kdysi vůdcem odbojného řádu, snažícího se svrhnout vládu démonů v Galathei, Mortus byl vládcem Galarheie, kterého svrhli rebelové a on se teď skrývá. Mortus byl žákem v proslulé akademii na nedalekém kontinentě, při nezdařeném experimentu zabil svoji milenku, ale její duši zachránil, zakletou do Ruky. Mortus bojoval ve válkách podsvětních démonů, Mortus byl kapitánem Sirilského podsvětí, Mortus je ďáblem, který pokouší lidské bytosti a láká je do pekel. Ruka je jeho bývalá žena, Ruka patří otrokyni, kterou v záchvatu vzteku zabil. Ruka je pekelník, pomáhající svému pánu, Ruka je démon, který ovládá ubohé Mortusovo tělo. Je třeba říct, že Mortus si těchto pověstí příliš nevšímá a dokonce občas nějakou podobnou sám vypustí.

            Pro postavy může být nedocenitelným zdrojem informací, musejí ho ale přesvědčit aby se o ně podělil, což se může ukázat jako nepříjemný problém. Jedním z důvodů je to, že postavy pravděpodobně nebudou mít, co by mu za jeho informace nabídly (kdyby chtěl peníze, dávno z něj už je nejlepší placený informátor ve městě). Dalším problémem je, že se rád vyjadřuje zmateně a takřka pythijsky, odpovídá nejednoznačně a v hádankách (pokud se s někým vůbec baví). Jako většina mužů ale má určitou slabost pro mladé ženy, ty z něj nejspíš vyrazí mnohem víc věcí než takový barbarský válečník. Vyhrožování u něj nemá šanci na úspěch, v případě potřeby se o útočníky postará Ruka.